LayDee Jane: „Hraji to, co se mi líbí!“

Pokud se občan naší vlasti prosadí v hudební branži do absolutní světové špičky, jedná se o malý zázrak. Leč i ty se občas dějí. Přední světová DJ LayDee Jane, vlastním jménem Lucie Králová, je toho nezpochybnitelným důkazem.

Při poslechu toho, co hraješ, si pokládám otázku, z jakých hudebních základů vycházíš?

Například z lidové školy mění, nebo teplické konzervatoře. Postupně jsem prošla sólovým zpěvem, klavírem, herectvím, operním zpěvem a muzikálem, dostala jsem se dokonce na JAMU. A taky jsem poslouchala a poslouchám Madonnu, Depeche Mode, La Bouche, Culture Beat, Michaela Jacksona. Kdysi se mi hodně líbila muzika, kterou dělali Guns n´Roses. Jednoduše 80’s & 90’s.

S hudebním žánrem trance, jehož jsi dnes úspěšnou představitelkou s celosvětovou působností, jsi se ovšem setkala víceméně náhodou, prostřednictvím svého tehdejšího přítele…

Je to pravda. Jednalo se o DJ, který dostal nabídku hrát ve Švýcarsku, a já odjela s ním. Bylo to tuším někdy na konci minulého století (smích). Bylo to v pohodě, jenom za přítelem chodili lidi s tím, že hraje skvěle, ale chtělo by to trance. Když zjistili, že neví, o čem je řeč, vzali ho do obchodu narvaného vinylama. Musím říct, že mě to okamžitě chytilo, takže jsem se po příteli chtěla, aby mě to naučil hrát.

Co tě na tom tak bralo?

Melodie a reakce publika.

Jak již bylo řečeno, dnes jsi v branži hvězdou. Čím to?

V první řadě dělám to, co mě baví. Vzhledem k tomu, že si tento luxus mohu dovolit celý život, jsem vlastně šťastný člověk. A nebaví mě bavit se o minulosti, o tom, co bylo, bere mě hlavně přítomnost a od té se odvíjí budoucnost. Naskočila jsem do rozjetého vlaku, který neustále zrychluje. A míním se v něm ještě po nějakou dobu udržet. A taky nemám žádné vzory.

Dočetl jsem se ale, že tvým vzorem je americký DJ George Acosta?

Nemyslím si, že bych někdy řekla, že se jedná o můj vzor. Ale přiznávám, že mě brala jeho energií nabitá muzika postavená na tvrdých bicích a úžasné melodii. A považuji za profesní úspěch, že můj hudební set zahrál ve svém pořadu. Totiž jak jsem postupem času zjistila...ono je to vše jen a jen o energiích.

Abych pravdu řekl, na základě toho mála, co jsem zatím pochytil, mi není moc jasný tvůrčí proces, který provází vznik skladby?

Oslovím producenta, a pokud se shodneme na směru, začneme spolupracovat na skladbě. Je to docela jednoduché.

Můžeš si dovolit luxus hrát to, co tě baví. Na druhou stranu to ale musí bavit i publikum?

Mám nějaké jméno, takže lidi, kteří na mě chodí, ví, co ode mě můžou očekávat. Třeba to, že nemám ráda zavedená, byť komerčně úspěšná klišé a nelze mě zařadit do nějaké škatulky. Někdy mě berou španělské rytmy, jindy house pumping, pak elektro…

Myslel jsem, že publikum preferuje jistotu?

V mém mohou dopředu počítat s tím, že to bude dobré (smích). A taky na to, že v každé mojí věci je melodie a zajímavý vokál. Vzhledem k tomu, v jaké jsem pozici, si můžu vybírat, nemusím hrát na každé akci. V mém případě musí převažovat kvalita nad kvantitou. Mám vysoké požadavky na své okolí, ale taky sama na sebe. Jinak to ani nejde.

Vzhledem k tomu, že jsi se, výrazně prosadila v zahraničí, se nabízí srovnání s Českem?

Přestože se u nás situace výrazně zlepšila, srovnávat například Švýcarsko, Francii nebo Nizozemsko s Českem přes značnou dávku patriotismu, kterou v sobě mám, zatím dost dobře nejde.

Vidíš pomyslné světlo na konci tunelu?

V tomto směru zůstávám mírnou optimistkou a to všech směrech