Trh s luxusním zbožím v Perském zálivu stagnuje
Přestože tržby za luxusní zboží loni stouply v nejbohatších zemích Perského zálivu o 1% na 8,1 miliardy eur, bijí v regionu na poplach. Před dvěma roky bylo totiž o rovná 3% lépe. V praxi se tak ukazuje značná provázanost mezi cenou ropy a utrácením za luxus.
Byť se obyvatelé Saudské Arábie, Kuvajtu, Kataru či SAE i přes razantní pokles cen ropy nemusí obávat nouze, místní obchodníci s luxusním zbožím projevují znaky znepokojení. Jak například uvedlo vedení společnosti Gucci, která provozuje v rijádském obchodním centru Centria opravdu velkou prodejnu, zatímco v roce 2014 nakupovalo denně cca sto lidí, dnes se počet nakupujících zákazníků ztenčil na dvacet. Stejně tomu má být například i u Diora či Cartiera.
Místní obchodníky s luxusem pak netěší ani rostoucí síla amerického dolaru, která nákupy prodražuje. Kromě toho, pakliže dolar roste, logicky padá euro, v důsledku čehož nemusí obyvatelé starého kontinentu za cenově přístupnějším luxusem do Dubaje, Rijádu či Dauhá. Navíc se na cestovním ruchu, potažmo trhu s luxusním zbožím, negativně podepsaly teroristické útoky. Touha obyvatel starého kontinentu, potažmo Ruska, po létání totiž značně ochabla.
Na druhou stranu v Kataru, který je v přepočtu na obyvatele jednoznačně nejbohatším státem světa, se přes veškeré ropné peripetie luxusu daří. Podle studie American Express totiž utratili místní obyvatelé loni za luxusní zboží v průměru 4 000 dolarů na obyvatele, což je o 1 500 dolarů na hlavu více, než tomu bylo v předchozím roce.
Také proto není třeba se i přes aktuální stav o budoucnost luxusního zboží nejen na Blízkém východě bát. Italská společnost Fondazzione Altagama specializovaná na prognózy vývoje trhu odhaduje, že luxusní artikly v letošním roce porostou o 2%. Pravda, bývalo lépe, leč růst je růst. A v okamžiku, kdy se největší producenti ropy rozhodnu upřednostnit byznys před politikou, bude ještě lépe.
