Vnímání vína neovlivňuje chuť, ale cena

Žijete v představě, že existuje přímá úměra mezi cenou vína a požitkem z jeho konzumace? Pokud ano, nejspíše se mýlíte. Alespoň to tvrdí časopis Scientific Reports, podle kterého se při hodnocení vína nerozhodujeme ani tak na základě chuťových buněk, jako podle reakcí mozku.

Zmiňovaný vědecký magazín vychází z výzkumů univerzity v německém Bonnu a francouzské výzkumné instituce Insead Business School se sídlem ve Fontainebleau. Jejich vědci vybrali genderově vyrovnanou skupinu třiceti spoluobčanů a samotný výzkum se odehrával vleže na magnetické rezonanci. Hlavní roli pak sehrálo francouzské víno nejspíše průměrné kvality v hodnotě 12 euro, tedy něco málo, přes 300 korun. Účastníkům výzkumu ovšem vědci sdělili, že se budou konzumovat vína různé ceny a kvality, a to v rozmezí od 77 do 460 Kč.

Samotná akce probíhala tak, že se nejdříve objevila před konzumentem na obrazovce cena vína a poté jim byla plastovou trubičkou vstřiknuta do úst kapka moku. Dotyčný/-á pak prostřednictvím tlačítka hodnotil/-a kvalitu vína známkami od 1 do 9. Přestože všichni pili stejné víno, shodli se na tom, že „dražší“ svou „kvalitou“ nad „lacinějším“ jednoznačně dominuje.

Čím to? Jak ukázaly snímky z magnetické rezonance, při ochutnání údajně dražších vín se aktivuje přední mozek a ventrální část striga, tedy hluboké části šedé hmoty uvnitř hemisfér koncového mozku. Podle vědců se přední mozek podílí na srovnávání cen a je zapojen do očekávání, ventrální striatum je pak součástí motivace a odměn. Jak se pak na základě výsledků nechala slyšet jedna z vědkyň, mozek, přesněji řečeno systém motivace a odměn, si z nás dělá legraci.